Lenní přísaha vévody Mikuláše II.Opavského
ze dne 3.července 1318

      ,,My,Mikuláš,z Boží Milosti vévoda Opavský.Přejeme si aby vešlo zněním tohoto listu ve známost všech,jak přítomných,tak budoucích,že když nejjasnější náš pán,pan Jan,jasný král český a polský a hrabě lucemburský,vzal v úvahu zásluhy naší věrnosti a služeb a shledal,že si za ně zasloužíme milost jeho laskavé štědrosti a zváživ věrné a užitečné služby,jenž jsme mu prokazovali a poskytovali,udělil nám a našim dědicům za své štědré laskavosti v léno a lenním právem navěky svoji zemi neboli vévodství opavské s hodností a titulem téhož vévodství,i s městy,hrady,opevněními,vesnicemi,statky a vším ostatním příslušenstvím,užitkem,důchody a právy této země neboli vévodství,jak je toto vše obšírněji a zřetelněji obsaženo v jeho privilegiu nám o tom vydaném.My jsme přijali pro sebe a své dědice v léno od řečeného našeho pana krále toto vévodství se vším a jednotlivým ,co bylo svrchu uvedeno a jako pravému pánu svrchuřečeného léna jsme mu složili a skládáme hold,aby ho přijal pro sebe,své dědice a nástupce,krále české,a touto osobní a námi složenou přísahou,mu slibujeme věčnou věrnost,oddanost,poslušnost a úctu.Ustanovujeme a vůbec chceme zařídit,aby naši dědicové a nástupci,kteří nastoupí v témže lénu a vévodství,byli ve všem navěky zavázáni přijímat toto léno neboli vévodství lenním právem z rukou našeho pana krále a jeho svrchuřečených dědiců a nástupců,skládat jim též složením přísahy zmíněný hold,věrnost,oddanost,poslušnost a úctu,a činit tak na věky.

      Zavazujeme také sebe,své svrchuřečené dědice a nástupce předeslanou přísahou osobně složenou,skládáme slavný slib našemu panu králi a jeho svrchuřečených dědiců a nástupcům a slibujeme,že kolikrátkoli a kdykoli týž náš pan král přikáže nebo jeho nástupci přikážou,že ho i je podpoříme a chceme podporovat i skrze naše dědice a nástupce proti každému člověku věrně a podle svých možností,jako jeho věrný vazal a na věky ve všem a jednotlivém,co vyžadují a požadují lenní práva a co má a je povinen také každý vazal ve všem činiti svému pravému pánu.

      Přitom zvláště zdůrazňujeme to ,že v případě že bychom my nebo kterýkoliv z našich legitimních dědiců a nástupců,kteří po nás ve svrchuřečeném vévodství nastoupí,zemřeli a nezanechali legitimních synů,hned od té chvíle se totéž vévodství se vším a jednotlivým,co bylo svrchu uvedeno,svobodně vrátí ke svrchuřečenému našemu panu králi,jeho zmíněným dědicům a k řečenému království českému.Slíbili jsme konečně a slibujeme složením slavnostní přísahy,že budeme my,naši dědicové a nástupci pod přísahou trvale na věky zachovávat a neochvějně plnit vše ií jednotlivé,co je svrchu uvedeno.

      Svědkové pak,kteří přizváni k tomu a povoláni byli přítomni svrchu uvedenému jednání,jsou tito:totiž jasná knížata páni Boleslav a Hynek,vévodové slezští,urození muži Oldřich,hrabě z Hanavy,Ota z Bolantu,Petr z Rožmberka,nejvyšší komorník Království českého a Jindřich z Lipé,podkomoří téhož království,Oldřich ze Žebráka,purkrabí pražský,Beneš z Vartemberka,číšník,a Heřman z Miličína,stolník řečeného království,Oldřich z Říčan,sudí zemský,Těma z Koldic,Jindřich z Lichtemberka,Heřman a jeho bratr Hynek,synové Půty z Frýdlantu,Bernard z Cimburka,mečník,Plichta z Adlaru,Heřman ze Zvířetic,Jan Zcanborius řečený ze Šildberka,Zbyněk ze Žebráka,Spacman z Benešova,Sezema z Heršteinu a Zdeněk Kovan.
Na svědectví toho jsme dali vyhotovit tuto listinu a potvrdit ji přivěšením naší pečeti. Dáno v Praze,dne 3.července,léta Páně 1318.

(uloženo ve Státním Ústředním Archivu v Praze,I.odd.,Archiv Koruny České č.87)


Zpět

©Via Boemia 2007,pajiczek