Hrady ve 14.století
       Po r. 1300 probíhal vývoj ve znamení rozvíjející se šlechtické architektury. Poslední přemyslovští králové Václav II.a Václav III. již neměli čas na výstavbu nových královských hradů. Ani další panovníci - král Jindřich Korutanský a Rudolf I.Habsburský - nezanechali po sobě cokoliv výrazného ze svých stavitelských aktivit v dějinách české architektury. Přenechali tak volné pole svému nástupci králi Janovi,prvnímu českému vladaři z lucemburské dynastie. Je známo,že tento význačný panovník našich zemí se více soustředil na zahraniční politiku a dění v českém království bylo pro něj druhořadou záležitostí.

       Tento velký válečník, diplomat a První rytíř Evropy dlel více v cizině než v Čechách, a tak se stále větší část královského majetku a moci ocitala v držení šlechty. Jan Lucemburský nové královské hrady nestavěl, vybudoval pouze hrad Preitenstein u Nečtin v západních Čechách, a to jako vysloveně vojenský opevněný objekt pro táboření vojska. Pro svoji zaneprázdněnost evropskou politikou tak pověřoval šlechtické stavebníky výstavbou hradů a po jejich dokončení jim udělil hrad v léno s tím,že musí být pro krále vždy k dispozici.

       Kolem roku 1300 končila jedna stavební epocha v pevnostním stavitelství, hrady bergfritového typu.Tyto hrady byly tvořeny nejen hradním palácem a hospodářskými budovami, ale největší a nejdůležitější stavbou na hradě byla vysoká věž kruhového půdorysu. Přístup do takové věže byl v prvním patře po vysuté lávce, která se dala v čase nebezpečí shodit a věž se tak stala nepřístupnou. Protože takové věže sloužily jako zásobárny a zbrojnice, byla věž po dobytí hradu posledním nedobytným útočištěm obránců a vlastně další pevnůstkou. Příkladem takového bergfritového hradu je rytířské sídlo Volfštejn na Tachovsku, vévodská pevnost Cvilín na Opavsku nebo původně biskupský hrad Fulštejn u Osoblahy. I když se mohutné válcové věže stavěly i později ve století čtrnáctém,bylo jejich výsadní postavení deklasováno na druhořadý význam pevnostní obranné věže, začleněné do pásu hradeb.

      Ve stavitelství se ujímá své ,,vlády,, další stavební prvek - donjon. První stavbou ,,donjonového typu,, na českém území je královský hrad Přimda. (založen rodem Vohburg kol roku 1112 dle kronikáře Kosmy).

      Donjon býval stavěn nejčastěji jako čtvercová vysoká obytná věž. V patře byla velká okna opatřená postraními sedátky - sediliemi. K vybavení donjonu patřily krby. Tato stavba v sobě spojila funkci bergfritu a hradního paláce.V podzemí donjonu se nacházela spižírna, zbrojnice, strážnice a kuchyně. V prvním patře pak býval rytířský sál a ve druhém, případně třetím patře soukromé místnosti pána hradu. Většinou ve druhém patře, blíže sálu, byly místnosti hradního pána a maličká kaplička, většinou výklenek nebo arkýř ve východní stěně. Ve třetím patře se nacházely komnaty pánovy choti a popřípadě fraucimoru. V podkroví často sloužilo jako ložnice vojenské posádky i nějakého služebnictva. Stropy tu bývaly dřevěné, trámové.Donjon měl jedno až dvě schodiště, většinou nějak vetknuté do síly zdi. Každé patro bylo vybavené vlastním prevétem. Tento nezbytný architektonický doplněk k vykonávání lidské potřeby,ať velké či malé,byl většinou v každém patře,ale jen majitel hradu měl k dispozici malou místnůstku vedle svého pokoje,předchůdkyni dnešní koupelny a WC. Inu nobilita. Přední místo v hradním stavitelství tak ve 14 .století zaujímá typ hradu s donjonem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou; hrady donjonového typu vznikají až do období kolem r. 1360.

Použitá literatura :

České hrady I.,D.Menclová,Odeon 1972
České hrady II.,D.Menclová,Odeon 1972
Předrománská a románská architektura v západních Čechách,V.Mencl,K.Benešovská,H.Soukupová,1978
Hrady a zámky v Čechách A-Z,kolektiv,nakl.Olympia 1986
Hrady a zámky na Moravě A-Z,kolektiv,Opympia,1987
Zaniklé hrady,zámky a tvrze Čech,PhDr.J.Úlovec,2001
České hrady,PhDr.Tomáš Durdík,1984
Hrady Českého Slezska,P.Kouřil,M.Wihoda,D.Prix,2000
Jak poznávat kulturní památky,J.Herout,1986


Zpět

©Via Boemia 2007,pajiczek